Jak BTS zpívají o léčení mysli
- BangtanCZECHIA
- 9. 4. 2022
- Minut čtení: 9
Poselství za BE a „Abyss“
Člen BTS Jin ve své sólové písni „Abyss“, kterou vydal 4. prosince v den svých narozenin, otevřeně přiznává problémy s duševním zdravím, kterým čelil minulý rok.. „Všichni mi gratulovali, když jsme dosáhli prvního místa v žebříčku Billboard Hot 100, ale já jsem si nebyl jistý, že jsem si to zasloužil,“ napsal Jin v příspěvku na BANGTAN BLOGu doprovázejícím píseň. Jin řekl: „Je to správné, že jsem ve středu vší té chvály a uznání, když je tolik lidí, kteří milují muziku více a jsou v ní lepší než já? Čím víc jsem o tom přemýšlel, tím jsem se cítil hůř a tím víc jsem chtěl od všeho odejít,“ a odhalil tak, jak se dostal do stavu vážného vyhoření. Úvodní verše „Abyss“ působí jako metafora pro tehdejší Jinovy myšlenky: „Zadržuji dech, když se nořím do mého moře / Čelím sám sobě jak krásně smutně pláču / Já v temnotě.“ V dřívějším rozhovoru pro Weverse magazín řekl, že práce umělce bývala součástí jeho života po mnoho let, takže měl pocit, že část jeho života zmizela, čímž odkazoval na vliv pandemie COVID-19 na jeho vnitřní duševní boj. Navzdory svému obřímu vnějšímu úspěchu se uvnitř potýkal s úzkostí a zoufalstvím, a tak se rozhodl tvořit muziku a sdílet ji s ostatními jako krok směrem k řešení. „Abyss“ spojuje dopad, který měla pandemie - dokonce i pro hvězdy jako BTS - na duševní zdraví, umělcovu snahu představit si lepší svět prostřednictvím kreativního projevu a útěchu a uzdravení, které může najít nejen tvůrce, ale i posluchači v tak kreativním vyjádření.
„Abyss“ je také klíčem k novému pohledu na album BTS - BE. Podobně jako se Jin vyznává v písni „Abyss“, se členové skrz album svěřují mnoha lidem a ukazují proces léčení členů formou kreativního vyjádření. V „Blue & Grey“, skladbě z alba, členové využívají znázornění barev k upřímnému vyjádření melancholie a úzkosti, příkladem je: „protože jsem modrý & šedý“, „moje barva schovaná za úsměvem modrá & šedá“, „modrý otazník“ nebo „šedý nosorožec, co mi běží naproti“. „Po dokončení skladby jsem měl pocit úspěchu, a tak jsem byl schopen se zbavit ’Blue & Grey’,“ řekl V v rozhovoru pro Weverse magazín a ukázal, jak prostřednictvím hudby použil barvy pro pojmenování jeho emocí a tím je byl schopen ovládnout a použít je jako jakési hnojivo pro své umění. Doktor Oh Jin-seung, psychiatr z DF Mental Health Clinic a majitel YouTube kanálu Doctor Friends, rozebírá tento kreativní přístup a říká: „Každý má řadu obranných mechanismů k vyrovnání se s konfliktem nebo stresem. Jedním z nich je sublimace, sofistikovaný mechanismus, pomocí kterého je možné nasměrovat konflikty a potíže do umění. Což cítím, že BTS dělají – vyjadřují a kontrolují své emoce pomocí hudby, kdy skládají texty, písně a tak dále. Sdílením těchto emocí s tolika lidmi pravděpodobně také zažívají pocit štěstí.“ Doktor Oh dále vysvětlil, jak můžete převzít kontrolu nad svými emocemi tím, že je pojmenujete: „Většina lidí si přesně neuvědomuje, co prožívá, nebo toho pocitu příčinu, ale jsou schopni udělat malý pokrok tím, že ten pocit zhmotní.“ Je logické, že V zřejmě konkretizoval svou mrzutost a úzkost tím, že je označil jako ’Blue & Grey’. Způsob, jakým BTS uznávají a vyrovnávají se se svými osobními problémy je příkladem pro ostatní, jak mohou zacházet se svým duševním zdravím.

Jak ukazuje pandemie a „corona blues“, které následovaly, duševní zdraví už není jen osobní problém. Podle Průzkumu duševního zdraví z roku 2019 jeden z deseti lidí trpí depresí, druhem smutku rozebíraným v „Blue & Grey“, ale doktor Kim Hyun-soo, vedoucí Centra pro prevenci sebevražd v Soulu a ředitel alternativní školy Star, říká: „Pokrytecky přivíráme oči a věříme, že nikdo depresí netrpí, procházíme životem a zapomínáme, že jsou tu lidé, kteří to mají těžké nebo mají pocit jakoby ani neexistovali.“ „Blue & Grey“ nejmenuje žádný zdroj těchto pocitů, ale Oh říká: „Deprese se objevuje v mnoha případech bez zjevného důvodu.“ a přidává: „Lidé často uvádějí, že se cítí smutně a brečí bez jakékoliv příčiny. Stejně jako klasické nachlazení nebo zlomená kost, deprese by měla být považována za něco, co je třeba léčit bez ohledu na důvod.“ Vyzývá k tomu, aby bylo opuštěno od vnímání duševního zdraví jako něčeho odlišného od jiných nemocí, jako by šlo o prostou vůli nebo emocionální problém. Organizace Seoul Tourism Organization na svém YouTube kanálu VisitSeoul TV zkoumala jednu z písní z alba BE, „Dis-ease“ z hlediska duševního zdraví a poznamenává, že korejská společnost je v otázkách duševního zdraví naprosto neústupná a nemluví o nich otevřeně. Oh přiznává posun v sociálním pohledu: „Zatímco v minulosti lidé nepovažovali depresi za nemoc, ale spíše za něco, co člověk musí překonat, nyní si začínají myslet, že by dotyčný měl vyhledat pomoc, pokud ji potřebuje.“ Přesto říká: „Jen jít do nemocnice vyžaduje hodně odvahy, ale pro ty, kteří sem přišli je těžké se vracet. Zůstávají předsudky, kdy si mnoho lidí stále myslí, že se váš stav zlepší, když budete disciplinovaní nebo když se setkáte s přáteli a zůstanete motivovaní.“
Mnoho lidí se domnívá, že by se nebyli schopni vrátit ke svému původnímu životu, kdyby zažili válku, přírodní katastrofu, obrovskou pohromu nebo kdyby byli fyzicky, sexuálně nebo emočně zneužiti. Zároveň jsou však lidé, kteří si prošli takovýmto traumatem a byli nuceni překonat svou bolest pouhou silou vůle. Ve skladbě „Dis-ease“, kterou napsal j-hope, vzali členové BTS tuto mylnou představu – že výsledkem traumatu musí být následování jedné z těchto dvou cest – a představují jinou možnost. Členové si uvědomují, že výpadky, kterým čelili s nečekaným příchodem COVID-19, vyvolaly pocit neklidu, což by se dalo nazvat „Dis-ease“ (pozn.: „disease“ v překladu znamená „nemoc“). To je právě ta úzkost a strach pociťovaný členy BTS, kteří od svého debutu pracovali bez přestávky, stejně jako bezmoc, kterou pociťují všichni lidé zasažení současnou katastrofou. Kim vnímal tuto píseň jako text o útěše a posttraumatickém růstu, která vyjadřuje touhu znovu začít žít prostřednictvím sebeuspokojení navzdory bolestné a složité zkušenosti s nemocí. Posttraumatický růst, na rozdíl od více známého termínu posttraumatická stresová porucha (PTSD), napovídá, že trauma může ve skutečnosti vést k osobnímu zlepšení. BTS se zabývají posttraumatickým růstem, ale nejdou tak daleko, aby naznačovali, že to může být případ každého jedince. „Existují lidé, kteří si toho hodně prožijí a díky tomu se stanou silnějšími,“ říká Kim, „a jsou také lidé, kteří to prostě neustojí. Lidé, kteří díky jejich zkušenosti s utrpením nakonec zažijí osobní růst, přemítají o významu, který se skrývá za jejich bolestí.“ V písni „Dis-ease“ se členové ocitají v situaci, kdy jsou jejich plány zrušeny kvůli COVID-19 a jsou odstřihnuti od přátel a rodiny, vnímají se jako „nemoc“, která je „nebezpečná“ a „koušou“ se, zatímco jsou „hladoví po úspěchu“. Přiznání své „nemoci“ může být „děsivé“, ale když to udělají, tak pokračují textem: „Rychlejší než měnit někoho jiného je změnit sama sebe,“ „Moje mysl potřebuje dovolenou,“ a „Neexistuje věčná noc / Já jsem silnější,“ a tímto způsobem přemítají o lekcích, které se naučili strádáním a konečně se rozhodují, že budou „věřit v já, které jsem kdysi znal“ a „zůstanou v klidu“.
Nespočet lidí ztratilo své blízké a byli nuceni pozastavit všechny své aktivity kvůli COVID-19. „Dis-ease“ v této situaci nenabízí prázdnou naději, ale naopak nám říká, že můžeme vyrůst, když si připustíme naši bolest, projevíme snahu k přijetí útěchy a odhodíme strach, abychom se stali silnějšími. Zatímco skladba klade důraz na řečníka, také naznačuje, že její ponaučení neplatí pouze pro člověka samotného, ale pro každého, protože všichni jsme stejní a „nejsme nijak speciální“. BTS si nevybírají stranu v názoru, že po krizi jakou je COVID-19, se věci buďto nemohou vrátit do stavu v jakém byly, nebo že nezbývá než potíže překonat. Text „Je zase ráno, musíme tenhle den přežít“ znějí jakoby BTS nabízeli možnost někde mezi těmito dvěma, že zatímco ne každý jedinec má sílu to překonat, stále je to něco, co některými může být zdoláno. Budu přemožen mojí „Dis-ease“? Teď, když je ráno, musím přežít den i když mám strach. Když se takto postavím dalšímu dni, znamená to, že se stávám silnějším.

Skladba „Fly to My Room“ dokumentuje snahu všech najít sílu vydržet každý den v časech pandemie. Lidé se stávají bezmocnými v nekontrolovatelných situacích; členové ze sebe vylévají emoce, naříkají jak „je to frustrující, přivádí mě to k šílenství“ a že „ukradli nám celý rok“. Doktor Oh říká: „Deprese může vést ke kognitivnímu zkreslení,“ což zase může vést člověka k tomu, aby „vnímal i známou situaci v negativním světle a pokud je mu dovoleno v tom pokračovat, tak se toto vnímání zafixuje a stane se z toho zvyk. K nápravě tohoto negativního vnímání se kromě medikace používá i kognitivně behaviorální terapie, která pomáhá lidem dívat se na jejich situaci v jiném světle.“ Zmiňuje důležitou roli pozitivního myšlení ve změně vnímání stejně jako v textu: „Proměním toto místo na svůj svět,“ a „tvé myšlenky mohou změnit tvé smýšlení“. Dále při pohledu na text: „Moje postel, ulehám na ni, je to nejbezpečnější místo,“ Oh vysvětluje: „Zde zmíněné ’nejbezpečnější místo’ je v psychiatrii důležitý koncept nazývaný ’bezpečná základna’. Když si nastavím doma svou psychologickou ’bezpečnou základnu’, můžu se začít cítit pohodlně a překonat své negativní vnímání.“ V koncepčních fotografiích pro album BE každý člen vyzdobil místnost podle svého individuálního vkusu. Místnost s vlastním jedinečným významem plná předmětů, díky nimž se její majitel cítí bezpečně – ať už se jedná o květiny, reproduktory, drahokamy nebo boty – může sloužit jako osobní ’bezpečná základna’. Členové, kteří nemohou opustit své pokoje, jsou oblečeni v pohodlném oblečení nebo v pyžamech, ale prostřednictvím něčeho jako audio průvodce popisují své pokoje jakoby to byly výstavní prostory v muzeu umění. Jako bychom byli na prohlídce v muzeu, členové si nás občas fotí přes naši obrazovku, zatímco je sledujeme v jejich pokojích. Díky tomu, jak naznačuje titul „Fly to My Room“, se myšlenka ’mého pokoje’ a ’cestováním vzduchem’, které před pandemií nikdy nemohly existovat vedle sebe, stávají jedním. V době, kdy by se definice cestování mohla změnit, život v ’mém pokoji’ je ’cestou, kterou si můžu užít jen já’. Změnou způsobu uvažování - ’zvuk televize’ se stává ruchem ’města’, ’hračky v mém pokoji’ se stávají ’lidmi’ a dávají hvězdy ’rozváženému jídlu’ jako by pocházelo z michelinské restaurace – si BTS vypěstují pocit kontroly nad svými současnými nesnázemi. Myšlenka shrnující celou skladbu – „tvé myšlenky mohou změnit tvé smýšlení“ – je snahou přeorientovat jejich způsob uvažování o problému tak, aby situaci vnímali optimisticky, což není něco, co by pro ně bylo přirozené.
Není však zaručeno, že tento proces snahy vypořádat se s vnitřními nepokoji a překonat je, bude mít výhradně pozitivní efekt. „Výzvou pro tvůrce je vytvářet a vštěpovat emoce ostatním,“ řekl Kim. „Čím více dávají, tím více se sami vyčerpávají. Pokud je někdo jiný opět zpátky nenaplní nebo to nemohou udělat sami, vznikají problémy.“ Ti, kdo přijímají emoce, které projdou procesem tvorby, proto hrají velmi důležitou roli. V případě BTS je tato role zastávána fanoušky. Podle Kima umělci jednoduše nepředávají svoje city fanouškům, kteří je pak pouze přijímají; spíše existují ve sdíleném stavu. Psaní jakéhosi emočního deníku vlastních pocitů prostřednictvím kompozice textu a hudby může pomoci udržet emoce na uzdě, ale mnoho umělců, včetně BTS, „získává více, než sami odevzdají, ze štěstí a radosti, kterou zažívají fanoušci při poslechu písní a z pocitů, které fanoušci sdílí s ostatními prostřednictvím hudby.“ Právě toto je ten důvod proč BTS hovoří o stresu, který vzniká z toho, že se nemůžou potkat se svými fanoušky během pandemie a proč pokaždé, když mají příležitost děkují svým fanouškům za svůj úspěch. Emoce jako neštěstí a úzkost jsou pro jedince zdrojem obrovské bolesti, ale pokud se staráme o sociální prostředí, kde můžeme o takovýchto pocitech mluvit otevřeně a podílet se na procesu zmírnění naší bolesti, stejně jako se umělci vyjadřují prostřednictvím své práce, může vzniknout další léčebná metoda, kterou jsme ještě nikdy neviděli a která léčí nejen bolest jednoho člověka, ale celou společnost. Je zřejmé, že pro svět, jako je ten, ve kterém momentálně žijeme, je důležité mít hudbu a umělce.
Album BE a následně vydaná skladba „Abyss“ rozebírají život v době COVID-19, ale jdou dál než jen k vykreslení tohoto období, pro orientaci v zásadnějších vnitřních neshodách, které lidé zažívají. Smutek nemá vždy příčinu a dát hlas těmto pocitům nám umožňuje je ovládat, místo abychom se v nich topili. Pozitivní myšlení nepřichází samo od sebe, vyžaduje úsilí. Pomocí rozpoznání dříve nepřiznaných předsudků a upřímným a otevřeným vyjadřováním se o depresi a úzkosti, které uvnitř pociťujeme, lze fanoušky a společnost vést lepším směrem. Při poslechu BTS Doktor Oh věří: „Je to také příležitost pro fanoušky prozkoumat a prověřit své vlastní emoce. Měl by to být dobrý pocit vědět, že můžete být upřímní o svých pocitech skrze slova umělců. Písně BTS neputují pouze do temných zákoutí a nekončí depresivně. Možná s nimi lidé sympatizují, protože nepoužívají jen prosté pocity, ale přidávají k nich určitý vzkaz,“ a dodává, že poselství jejich písní může fanouškům nabídnout příležitost podívat se do jejich vlastní propasti (pozn.: „abyss“ v překladu znamená „propast“). Stejně tak Kim poukázal na společenský vliv BTS a prohlásil: „Pokud se jedná o skvělé umění, těšíme se skutečně jen z konečného výsledku. Avšak, pokud můžeme mluvit o umělcově bolesti a utrpení, které dalo za vznik takovému dílu, tak nejenže by to dodalo odvahu lidem, kteří pociťují stejný druh bolesti, ale způsob jakým by to eliminovalo předsudky lidí, by byl obrovským přínosem pro společnost.“ Od svého debutu BTS vyprávějí své příběhy upřímně a odhalují své emoce, než by se od nich odvraceli a udělali z toho součást své skupinové identity. S albem BE postoupili ještě o krok dále, vydali se za hranice individuálního duševního zdraví, aby prozkoumali to, co se celou dobu dělo „v zákulisí“ – předsudky, které jsme kolektivně přijímali, aniž bychom o tom věděli.
Weverse magazín – 1. 2. 2021
Minji Oh
Subin Choi (grafický design), Yurim Jeon (typografický design)

Komentáře