BTS otevřeně v Soulu

K-pop mega hvězdy sdělují své postoje ohledně reprezentace nové generace

Korea House, postaven v roce 1957 jako recepční hala pro novou sloužící jihokorejskou poválečnou vládu za účelem bavení zahraničních hostů, je tichou oázou uprostřed hlučného Soulu s fotogenickým nádvořím a kolekcí tradičních korejských domů nazývaných hanoks. Za normálních okolností slouží jako kulisa pro televizní dramata nebo svatby. Ale tohoto jasného studeného lednového rána se proměňuje ve skrýš pro sedmičlennou korejskou popovou skupinu BTS, jejichž proslulost se vymanila z tradičních k-pop poměrů a v posledních šesti měsících dosáhla i do Spojených států Amerických.

Když jsem přijel, skupina se nacházela v uměle vytvořeném prostoru uprostřed pokoje odděleném od zbytku místnosti papírovými dveřmi střeženými ochrankou. Ve vnějším prostoru rozděleného pokoje se motalo a na občerstvení si pochutnávalo zhruba ke dvaceti stylistů, kadeřníků, novinářů a manažerů z agentury BigHit Entertainment. Všichni mluví potichu. Bylo mi řečeno, že členové potřebují před dohodnutým focením ještě 15 minut. Jsou, pochopitelně, vyčerpaní: jejich harmonogram je plně naplněn od jejich vystoupení na Nový rok – televizní výstupy, reklamy a setkání s fanoušky. Když se jim v harmonogramu vzácně otevřelo místo, okamžitě jsem po příležitosti skočil a odletěl do Soulu, abych se s nimi mohl setkat.

První z pokoje vyšel j-hope, 23letý bývalý streetdance tanečník z města Gwangju,

a hopsal si to dolů, ale poté se otočil a šel sehnat leadera skupiny jménem RM, kterému je také 23 let a je ve skupině hlavním anglicky mluvícím členem. Zbytek skupiny vzápětí následuje v jejich tmavých Saint-Laurent oblecích: Suga, 24letý idealistický, citem prodchnutý rapper, Jimin, 22letý moderní tanečník s mlaďoučkým a jemným obličejem, V, 22letý mistrovský impresionista, Jungkook, 20letý zlatý maknae, který exceluje ve všem, na co sáhne, a Jin, 25letý „Celosvětový fešák“. Společně tvoří půlkruh různobarevných vlasových sestřihů a RM překvapeně podotýká moji výšku (6 stop, 182 centimetrů) a to, že umím korejsky (na úrovni 10letého dítěte). Jsou upravení ale natolik unavení, že by si přáli dalších 15 minut odpočinku. Ale čas jsou peníze, a tihle kluci mají obrovskou cenu.

Je logické, že BigHit se členy zachází jako s drahocennými diamanty. Jsou jedni z největších k-pop hvězd – jejich poslední album, Love Yourself: Her z roku 2017, prodalo podle BigHitu přes 1,58 milionů fyzických jednotek po celém světě. A i když se to

z pohledu amerického trhu nemusí zdát jako hodně, BTS – pod jejichž akronymem se skrývá Bangtan Sonyeondan, což se volně překládá jako Neprůstřelní skauti – dosahují na uvěřitelných čísel na skupinu, která zpívá americkému publiku, které doteď velmi odolně vzdorovalo kouzlu k-popu, převážně v korejštině. Love Yourself: Her v září 2017 debutovalo na 7. příčce tabulky Billboard 200 a BTS jsou autory rovnou dvou nejlépe-umisťujících se k-pop písniček v historii – skladbou DNA (která dosáhla 67. místa v tabulce Billboard Hot 100) a remixem Mic Drop se Stevem Aokim ve spolupráci s Desiignerem (na 28. místě). Jenom ve Spojených státech BTS prodali přes 1,6 milionů kopií jejich písniček a překročili 1,5 miliard streamů, podle Nielsen Music.

BTS působí na mileniály po celém světě i když – asi spíš hlavně pro to, - že zdánlivě provokují tradiční pojetí boy-bandu a k-popu. Jistě, mají písně o lásce a mají choreografie. Ale hudba BTS, na jejímž tvůrčím procesu se členové podílejí již od samého začátku, pravidelně kritizuje krátkozrakost vzdělávacího systému, materialismus, média a také neférově strukturovaný systém, který napohled znevýhodňuje mladší generaci. „Upřímně, z našeho pohledu je každý den pro naši generaci stresující. Je těžké najít si práci a v dnešní době je mnohem těžší navštěvovat vysokou školu než kdykoliv předtím,“ říká RM. „Dospělí potřebují vytvářet zásady, které mohou pomoci sociální změně,“ vskakuje Suga do konverzace: „A to neplatí jenom pro Koreu, ale také pro zbytek světa. Naše hudba má takový ohlas u lidí v teenagerských letech a u lidí ve svých dvacítkách

a třicítkách právě kvůli takovýmto problémům.“

Focení je hotové a my usedáme na sedačky v malém pokoji připomínající obývací pokoj, který je součástí produkčních studií v kancelářském prostoru firmy BigHit Entertainment. Členové se převlékli do pohodlných, avšak stále stylových bund a pletených svetrů. Zde, v jim důvěrně známém prostředí, kde se také mluví korejsky, jsou na první pohled více uvolnění a nesnaží se až tak zapůsobit, jako na jejich někdy nešikovné americké propagačním tour, kde vystupovali v televizních pořadech jako The Late Night Show with James Corden, Jimmy Kimmel Live! a Elen DeGeneres Show, kde se RM musel mistrovsky vyhýbat otázkám ohledně jejich milostného života. Jejich hlasy jsou výrazně hlubší, více zvučné. RM, jako obvykle, na sebe přebírá roli mluvčího, přičemž sem tam přenechá nějakou z otázek tišším členům. Suga ale překvapil: mluvný, přemýšlivý a jako by byl připravený na rap bitvu o problémech dnešní společnosti.

Obrázek zuřivého k-pop fandomu je v dnešní době již zažité kulturní klišé. Dokonce i ve světě, kde fanoušci amerických hvězd vynakládají neskutečné úsilí k tomu, aby svého oblíbeného umělce dostali na hudební žebříčky a horlivě bojují se soupeřícími fandomy – něco jako Beatlemánie, ale tentokrát znásobená přístupem k internetu – k-pop fanoušci jsou neskutečně oddaní a vlivní. Fandom BTS s názvem ARMY (což je zkratka pro „Rozkošný představitel mistrovských obřadů pro mládež“) je motor pohánějící tento fenomén: Jednotlivci uvnitř fandomu překládají texty písní a hudební pořady, kde se BTS objevili, shromažďují kliknutí, zhlédnutí, lajky a retweety pro to, aby se BTS dostali na žebříček trendů Twitteru a YouTubu a ohromují online ankety a soutěže. BigHit se snaží často sdělovat novinky o kapele na příslušném fancafé, aby nepodráždili ARMY a nedostali se do problémů.

Globální komunita fanoušků je právě to, proč tato skupina (o které jste možná nikdy neslyšeli) obsazuje první příčky amerických tabulek a proč jejich hudba hraje v televizi. BTS díky této komunitě mohli vystupovat na Billboars Music Awards, odkud si v roce 2017 odvezli fanouškovsky-hlasovanou cenu Top Social Artist, a i na American Music Award. („Možnost účastnit se AMA je ten největší dárek, který jsme mohli od našich fanoušků dostat“ říká Suga.) Čistě z pohledu sociálních sítí, ARMY BTS drží již 58. týdnem na 1. místě tabulky Social 50. Toto číslo je stále sice menší než rekord držený Justine Bieberem, ale asi dvakrát větší, než počet týdnů na 1. místě dalšího člena tohoto žebříčku, a to Taylor Swift.

ARMY si slepě neidolizuje jednotlivé členy skupiny, ale ztotožňuje se s nimi. Když byla skupina poprvé uvedena na hudební scénu s jejich albem 2 Cool 4 Skool, členové se

v textech vyjadřovali o strastech, které nejsou korejským studentům cizí: nutnost tvrdě pracovat a studovat, dostat se na vysokou školu a najít si stabilní zaměstnání. Jejich první vydané singly „No More Dream“ a „N.O“ kritizují vrstevníky, kteří navštěvují školu jako zombie a postrádají smysl a účel. K čemu je všechno tohle vzdělávání? – ptají se – k tomu, abychom se mohli stát nejlepším pracovníkem na úřadě? Tyto písně jsou ve stylu korejských umělců jako H.O.T a Seo Taiji & Boys, ale témata jsou aktuální pro dnešní generaci, která je zatížená dluhy a musí se orientovat v stále více soutěživé ekonomii.

„Mluvil jsem i o sobě,“ říká RM a přiznává, že on byl jedním z těchto zombie-lidí. „Nebylo nic, co bych chtěl dělat, jenom jsem chtěl vydělávat hodně peněz. Když jsme začínali

s těmito písničkami, bral jsem je jako dopis pro někoho, kdo je jako moje minulé já.“ „Univerzita je považována za nějaké dokonalé řešení všeho,“ říká Suga.

„Všichni tvrdí, že pokud půjdete na univerzitu, váš život bude procházka růžovým sadem. Dokonce tvrdí že zhubnete, vyrostete…“

RM: „Najdete si přítelkyni…“

Jin: „Zkrásníte…“

Suga: „Ale to není realita, a všichni si brzy uvědomí, že to všechno byly lži. Ale po takové době si už ručíte sami za sebe a nikdo za vás zodpovědný nebude.“

„Pokud to nebudeme my, kdo bude mluvit o těchto problémech, kdo tedy?“ pokračuje Suga. „Naši rodiče? Dospělí? Takže to není naše zodpovědnost? O takovýchto věcech ve skupině diskutujeme. Kdo zná a může mluvit o úskalích, kterým naše generace čelí? My.“

https://www.youtube.com/watch?v=lVudO9x8fbQ

Čím víc ale roste jejich sláva, členové si začínají dávat větší pozor na výroky, které by mohly být kategorizovány jako „špatné“, nebo jako „politické“. Suga je nejvíce výřečný. Když jsem se jich zeptal na loňský masivní svíčkový protest volající po rezignaci prezidenta Parka Geun-hye, Suga pohotově odpovídá: „Nekategorizujíc to jako dobré či špatné, oprávněné či zavádějící, plně podporuji, když se občané spojí a vyjadřují své názory.

RM na druhou stranu je více opatrný, když dojde na politickou korektnost. Na dotaz na nedávné úmrtí člena k-pop skupiny SHINee Jonghyuna, který trpěl depresemi a spáchal sebevraždu v loňském prosinci, odpovídá: „Naši soustrast jsme šli vyjádřit hned ono ráno. Celou noc jsem nemohl spát. Bylo to doopravdy šokující, protože jsme ho často vídávali na různých akcích. Byl doopravdy úspěšný.“ Suga dodává: „Šokovalo to všechny a já s ním rozhodně sympatizuji.“ RM ukončuje konverzaci: „To je všechno, co můžeme k tomuto říci.“

Suga ale pokračuje. „Já jenom chci říct, že každý člověk na světě osamělý a smutný, a pokud známe někoho, kdo trpí a je osamělý, tak doufám, že můžeme vytvořit prostředí, ve kterém je schopný požádat o pomoc a přiznat, když jsou věci náročné. Prostředí, kde můžeme říct, že nám někdo chybí, když nám chybí.“

Později se ptám na tweet, který RM zveřejnil v březnu 2013, ve kterém přiznává, že když zjistil, o čem je písnička od Macklemora a Ryana Lewise „Same Love“, která oslavuje stejnopohlavní manželství, tak se mu písnička líbila dvakrát víc. BTS fanoušci si tento Tweet vyložili jako otevřenou podporu LGBTQ+, což je v k-popu vzácnost. V dnešní době je RM poněkud opatrnější při probírání tohoto tématu: „Je těžké najít správná slova. Když se obrátím na slova písně: Fráze „same love“ (stejná láska) říká, že „love is the same“ (láska je stejná). Prostě se mi doopravdy líbila ta písnička. To je asi tak všechno.“ Suga na druhou stranu svoje stanovisko na toto téma nijak neskrývá. „Není to vůbec nic špatného. Všichni jsme si rovni.“

Bleskurychlý vzestup ke slávě skupiny BTS byl překvapením dokonce i v Koreji. Tři roky působení na hudební scéně – což je věčnost v k-pop cyklu – skupina na sebe v roce 2016 strhla pozornost s hity jako „Blood, Sweat, Tears“ a „Burn it Up“ (Fire). Překvapující je to částečně proto, že BTS jsou první umělci těšící se větší popularity, kteří vyšli z BigHit Entertainmentu, malé firmy. Jejich získaná popularita je proto anomálií, protože nevzešli ze žádné firmy z takzvané „Velké trojky“ – YG, JYP nebo SM -, které ovládají k-popový průmysl a mají pod sebou nejvýznamnější k-popové umělce poslední dekády, jako Girls´ Generation, BIGBANG, Super Junior, Wonder Girls a 2NE1. A BTS také prostě nevypadali jako v továrně vytvořená skupina, která byla stvořena za účelem dominovat asijský hudební trh.

Bang Si-hyuk, zakladatel a ředitel firmy BigHit Enterainment, zprvu získával zkušenosti ve firmě JYP, kde pracoval po boku Parka Jin-yonga, a kde psal a produkoval hity pro umělce jako Rain, 2AM a Beaka Ji-younga. „Dokonce i lidi v mém okolí mi nevěřili,“ popisuje jeho začátky se skupinou BTS. „I když dokázali přiznat, že jsem v minulosti byl úspěšný, nevěřili, že bych mohl tuhle skupinu přivést na vrchol.“ Jako každá jiná firma, BigHit dohlíží na všechno, od nahrávání přes distribuci a pořádání akcí až po propagaci sama sebe i jejich umělců. Říká, že lidé mysleli, že „Bulletproof Boy Scouts“ zní severokorejsky, ale on věděl, že se BTS stanou metaforickou ochrannou neprůstřelnou vestou pro jejich generaci.

Bang chtěl původně vytvořit hip-hop skupinu – ve stylu Migos, podotýká RM. V roce 2010 poprvé slyšel demo nahrávku, kterou RM nahrál, a dokonce si i dnes pamatuje některé úryvky. (Cituje: „Moje srdce je jako detektiv, který je synem zločince. I když vím, kdo jím je, nemohu ho chytit.) „Šokovalo mě to,“ přiznává Bang. „RM má neskutečnou schopnost sebereflexe, a na jeho věk je nesmírně sofistikovaný a přemýšlí velice filozoficky.“ RM, jehož pravé jméno je Kim Namjoon, měl v té době pouhých 15 let. Bang ho narukoval do firmy okamžitě.

Ale tehdy byly „skupiny idolů/idolové skupiny“ – klučičí skupiny i holčičí skupiny – jako Super Junior a SNSD na vzestupu. Proto Bang vytvořil koncept skupiny, která by kombinovala upřímnost hip-hopu s vizuálním šikem a charismatem klučičí skupiny.

V následujících letech se k firmě přidal Suga, rapper, kterého popisuje jako člověka maskující svoje skromné jádro přístupem „je mi to u prdele“. Poté se také přidal j-hope, streetdance tanečník. BigHit poté pořádal dlouhé konkurzy. Když manažer mající na starosti obsazení uviděl Jina jak vystupuje z autobusu, dohonil ho a přemluvil ho, aby to se skupinou zkusil; do finálního obsazení se Jin nakonec dostal společně s Jungkookem

a V. Jimin se ke skupině přidal jako poslední poté, co ho BigHit našel ve škole moderního tance.

Na začátku každý ze členů zkusil rýmovat. „Já jsem se dokonce naučil rapovat,“ říká Jimin, který je teď vokalistou stejně jako Jungkook. „Ale když jsem jim to svoje umění jednou předvedl, řekli mi, že se radši budeme soustředit na zlepšování vokálů.“ RM přitaká: „Bylo to moudré rozhodnutí.“ Všichni propukají ve smích.

Tohle tehdy byla neuspořádána skupina z BigHitu, ale teď z nich sálá jednota. Na začátku jejich tréninku spolu bydleli v jednom malém pokoji, spali spolu na dvoupatrových postelích a museli se přizpůsobit spánkovým návykům druhých. (Jimin se ve spánku velmi divně kroutí a Jungkook začal chrápat. „Tohle je TMI (moc nevyžádaných informací),“ přiznává RM.) I dnes stále žijí pohromadě, ale mají více místa – Jimin a j-hope spolu sdílejí největší pokoj – a neplánují to měnit.

„Když jsme doma, stejně trávíme většinu času v jednom pokoji,“ říká Jin. „Když jedu domů navštívit svoji rodinu, tak se tam nudím,“ přiznává Suga. „A když má někdo problém, nebo jsme se ho dotkli, tak to jen tak nenecháme ležet, ale mluvíme o tom spolu hned na místě.“

„Takže když se j-hope a Jin hádají, neřeší si to sami mezi sebou,“ vysvětluje Jungkook. „Je to záležitost nás všech!“ dodává Suga.

„Sejdeme se spolu,“ říká RM, ten věčný intelektuál. „Je to jako shromáždění (agora) v antickém Řecku: Sejdeme se a ptáme se 'Co se stalo?' “

Když interview končí, RM mi dopřeje prohlídku jeho produkčního studia, malého pokoje na konci chodby, který je vyzdobený nespočtem figurek KAWS ve vitrínách, Supreme plakátem s Mikem Tyseonem a skateboardy. Na stěnách se nacházejí jeho vlastní KAWS figurky a model uměleckého díla Banksyho s názvem „Vztek, rozhazovač květin“ a přiznává, že za něj zaplatil vysokou sumu. Ale kromě těchto věcí se v pokoji nachází jenom klasická „pracující stanice“: pojížděcí židle, obrovský monitor a nejdůležitější předmět ze všech – jeho laptop.

V textech písniček BTS mluví o baepsae, zavaleném a nadýchaném ptáku, který je pro Koreu typický a jeho pravým jménem se nazývá Sýkořice vínoprsá. Staré korejské pořekadlo říká, že pokud se sýkořice pokusí napodobit chůzi čápa, roztrhne si nohy. Je to výstražné pořekadlo, které říká, že by se člověk neměl snažit být něčím, čím není. BTS ale baepsae berou jako vychloubání onoho malého úspěšného ptáka. V jejich písničce Silver Spoon, Suga troufale přetváří význam: „Naše generace to má těžké/ Doženeme je rychle /Kvůli čápům je můj rozkrok co nejvíc roztažen/ Tak mi říkej baepsae.“

Když jsou teď, skoro v doslovném významu, na vrcholu světa, můžou se pořád považovat za podceňované? „Teď jsme s označeními jako baepsae velmi opatrní,“ říká Suga. „Ale je to, kde jsme začali, a kde jsou naše kořeny.“ RM dodává, že se stále považují za posly změny. „Když vidíme problém, zmíníme ho, aby naše hlasy staly silnějšími a nastala změna v našem sociálním prostředí, kde bychom mohli o těchto problémech mluvit více otevřeně.“

BTS jsou momentálně největší k-pop skupinou, protože vyvažují stereotypy související s tímto žánrem a vytvářejí kontradikce na globální úrovni: BTS dosahují úspěchů v Americe i přes to, že zpívají a rapují v korejštině, vytvářejí pocit důvěrnosti skrz sociální sítě, vyjadřují se k politickému dění bez vytváření kontroverzí a jsou cílem nadšení, které vytvářejí skrz jejich dobré, úsměvně a prospěšné chování. Jsou „Podceňovanými“, kteří se právě prokazují.

Ale skupina nerada odpovídá na otázky typu: „A co dál?“. Členové jsou velmi obratní ve vyhýbání se dotazům, které mají cokoliv společného s dalším albem – avšak patrně neplánují v nejbližší době vydat něco v angličtině, protože taková změna by mohla odradit jejich fanoušky, kteří s nimi byli doposud. Místo toho hodlají radostně pokračovat v tom, co dělají teď.

RM samozřejmě poskytuje filozofickou odpověď:

„V korejštině je slovo „budoucnost“ složeno ze dvou slabik,“ vysvětluje a nabízí tímto jakousi hádanku povídající o tom, jak daleko již skupina došla a jak daleko by to ještě mohla dotáhnout. „První slabika znamená „ne“, a druhá znamená „přijít“. V tomto smyslu slovo „budoucnost“ znázorňuje něco, co nepřijde. Dalo by se také říct: Budoucnost je teď a naše teď jsme my žijíc v budoucnosti.“

Billboard – 15. 2. 2018

Napsal: E. Alex Jung

Přeloženo: BangtanCZECHIA